Ľubica Christophory.sk

:::

Pozdĺž toho pobrežia
už pôjdem sama

Pustím do seba toľko chladu,
koľko sa len zmestí

pod perforovaný sveter,
sotva držiaci,
čo zo mna odteká

Akési jadro,
spevňujúce človeka

:::

Som v rukáve
jeho tajným esom

Skryje ma – a nie som

Potom spí však pod mojím krídlom,
teraz ho zo sna zdvihol

- a tak letíme

:::

Opäť príde
a ja budem zase mlčať

Iba nastražím blízko ruku
a ušami sa prilepím na steny

:::

Myslím na svojho nočného vtáka,
zapleteného do hôr

a na šírku údolia dlane,

ktorej som sa nikdy
nevydala po cestách života

inak, než perom,
než prstom na mape

Ten papier je taký hladný

:::

Vyprcháva zo mňa hmla
ako z kadidlovej tyčinky,

ako z príliš horúceho údolia

V dome má byť teplo,
myslela si,

a stále vypúšťala obláčiky

studeného oparu

:::

Najčastejšie sa v posledných dňoch
stretávam so spánkom,
hojdám si ho v náručí celé hodiny,
žmýkam sny

Nesieš si ma na ramenách,
aby nikto nevedel,
že ma ešte chceš,
a predsa…

Vezmem ružicu sprchy
a nejde nájsť súkromie
v predsieni bytu

Je tam Tvoja matka, neter a babka
a ja vlastne nevidím svoju nahotu

A potom Tvoje slzy
vytečú spod ružových okuliarov,
pokryjú obrus

a ja ešte dlho
nebudem vedieť o čase
ani ceknúť

:::

V sobotu vyšlo v Lidových novinách:

Splín ve třech jazycích

Na albu se zvláštním názvem Tayna temně září slovenská hudebnice a básnířka Ľubica Christophory. Mladá písničkářka pochází z Bratislavy a žije v Brně, což vlastně není zas tak důležité, protože stejně dobře zpívá ve slovenštině, polštině i ukrajinštině. V Brně se však potkala s Martinem E. Kyšperským, lídrem stále oblíbenější kapely Květy, s nímž (jak praví informace k albu) Ľubica Christophory utvořila ambient-etno-folkové duo. Kyšperský se na desce ujal rolí producenta, aranžéra i jakéhosi alternativního one-man bandu. Obsluhuje kytary, bicí i harmonium, tleská, klepe, zvoní a nad tím vším si létá Ľubicin výrazný hlas. Christophory není éterická bytost, na to má její projev příliš velkou sílu, ale rozhodně působí povznášejícím, až vznešeným dojmem. Určitá výrazová pevnost a razance, s jakou podává své verše, se zajímavě snoubí se zamyšlenou náladou, částečně danou už charakterem použitého jazyka. Zvláště ukrajinština má tu moc zavést nás do jiných sfér a věků. Inspirace lidovou poezií onen všudypřítomný podtón ještě umocňuje.

Michal Bystrov

:::

V Novom Prostore vyšla prvá recenzia na Taynu od Karla Veselého.

Nájdete ju TU.

:::

Pozrieť sa na krivky pohára,
je prázdny

Nedýchnuť,
len si predstaviť farby
budúceho vína

Rozvlní sa a hladina zľahne

Nedýchnuť,
len tu a tam vedieť,

že práve zrejem

:::

Ostrava

:::

Na asfalte som takmer
stúpila na motýľa

Aj ony si – také ľahké!

- let s tiažou pomýlia